Historie

 

Období od založení sboru do 1. světové války

Sbor dobrovolných hasičů v Nové Vsi byl založen v roce 1887. Dlouholetý jednatel sboru František Kačer o tom ve svých zápisech doslovně píše: "Náš sbor založen byl v roce 1887 z popudu tehdejšího dlouholetého starosty obce rolníka přítele Víta Jakeše, jež byl též jeho prvním velitelem a vůbec duší v tehdejší době celého sboru, neb byl velitelem  i jednatelem zároveň. Jelikož od roku založení sboru nebyly vedeny žádné knihy a záznamy (které snad byly nebo se ztratily), nemožno jest podati z oné doby žádné bližší zprávy o činnosti sboru než ta, že zakoupena v roce 1887 čtyřkolová stříkačka a 15 m hadic od firmy   R. Čermák - Teplice. Dle pamětníků byla činnost sboru v tehdejší době velice čilá a to pravé bratrství projevovalo se více skutky nežli dnes."

Krátce po svém založení přistoupil sbor k Hasičské župě č. 26 ve Velešíně a byly schváleny i místní stanovy sboru. U zrodu nového sboru stáli např. Vít Jakeš, Vavřinec Cába, Šimon Hüttner, Jakub Hüttner, Antonín Plánský, František Bauer, Matouš Bauer a Matěj Bauer. Počet členů sboru se v celém tomto období pohybuje ročně mezi 20 až 35. Sbor dobrovolných hasičů je jediný organizovaný spolek v Nové Vsi. Všichni členové hasičského sboru byli zařazeni do sborových hodností - počínaje funkcí velitele, podvelitele, náčelníka, pokladníka a dozorce náčiní a jednatele, jsou i členové zařazeni do hodností trubač, hasič, lezec a bourač. Po zahájení byla pořízena nejnutnější výzbroj a výstroj - 1 čtyřkolová stříkačka, 4 m hadic savých,   15 m hadic výpustních, 3 žebříky hákové, 2 žebříky střešní, 4 kusy bourací, 12 košů a džberů,    1 ochranná plachta. Chudá výbava, odpovídající chudobě sboru. Vždyť i sama obec byla chudá. Hasiči ve sboru si museli do roku 1906 sami platit i pojistné (pak ho platila obec).

Činnost sboru byla různorodá - od zásahu u různých požárů a živelných pohrom až po hasičské cvičení, oslavy a sjezdy. Za období od založení sboru do 1. světové války zasáhl sbor u více jak 20 požárů. Hasiči z Nové Vsi vyjížděli hasit i do Chmelné, Brloha, Lipanovic, Jankova, Čakova, Křemže, Jaronína, Č. Chalup i na okolní jednoty a samoty. Přípřež pro stříkačku poskytoval vždy nějaký hospodář. V roce 1899 se uskutečnil první hasičský bál, od té doby byl pořádán každým rokem (začátkem ledna nejen v sobotu nebo v neděli, ale i ve všední den, např. v roce 1906 to bylo ve středu počátkem ledna). Přestože byl sbor chudý, daroval někdy výtěžek i na školní pomůcky. Schůze výboru sboru se konaly většinou v domácnosti některého funkcioáře. Zpravidla to bylo u velitele, který byl funkcionářem nejvyšším. Po roce 1906 se schůze odbývaly u velitele sboru Josefa Placka. Zakladatel sboru Vít Jakeš zemřel 4.3.1909. Od roku 1910 se činnost sboru trochu omezuje. Sbor pořádá jenom tradiční slavnosti a ples, v průměru ročně 4 schůze a 5 cvičení. Činnost sboru je pravidelně ročně kontrolována - na kontroly  přichází  dozorce  okrsku  nebo župy,  v  roce  1913  dokonce  sám  zemský dozorce    V. Hanka z Jindřichova Hradce. Všechny žádosti o podpory jsou zasílány obecnímu úřadu nebo okresnímu zastupitelstvu. 12. června 1912 požádal sbor okresní zastupitelstvo o náhradu za požární přípřež k požáru do Brloha. Tato žádost však byla okresním zastupitelstvem zamítnuta, protože byla podána česky!

U příležitosti 25. výročí založení sboru v Nové Vsi byla udělena záslužná medaile za činnost těmto členům: Matouši Bauerovi, Antonínu Plánskému, Františku Bauerovi, Jakubovi Hüttnerovi, Šimonu Hüttnerovi a Vavřinci Cábovi. 

 

1. světová válka

Politické události v Evropě se začínají přiostřovat. Z historických zápisů citujme doslovně pamětníky: "Tento rok zůstal krví zapsán v našem spolkovém životě, neb 26.července rozpoutala se nelítostná světová válka, která vyrvala z našeho středu mnoho členů. Nuceni byli za zájmy nám a našemu národu cizí prolévati svoji krev a bojovati proti svým slovanským bratřím a vydávati se všem těm útrapám válečným, jež válka s sebou přináší. Z členů našeho sboru většina - a to 24 členů - musela na dlouhou dobu odloučiti se od svého domova a svých milých. Bohužel, 5 řádných členů našeho sboru zaplatilo světovou válku svými životy. Ve válce padli tito členové: František Jakeš, rolník, padl na ruské frontě 15.května 1915, Jan Smetana, rolnický syn, zemřel v srbském zajetí v roce 1916, Jakub Šturma, rolník, padl na ruské frontě, Kašpar Švarc, padl v Srbsku, Šimon Jílek, padl 24.srpna 1914, pochován na hřbitově v Brčce v Srbsku. Jelikož většina členů byla ve válce, všechna činnost spolková v důsledku toho ustala."

Rok 1918 přináší úplný rozklad monarchie a také dlouho očekávaný konec války. Nechme opět promluvit historický zápis, neboť po dlouhých létech nemůže nikdo vycítit atmosféru ani dobu tehdejších událostí i lidí, byť by se o to sebevíce snažil. "Jak bolestný byl začátek války a celé její trvání, tak radostný byl konec její pro národ československý a pro ty, kdož mohli čekat, že se opět se svými milými trvale shledají. Tak veliký ten válečný konflikt, který vyvolán byl chorobným velikášstvím a touhou po moci několika imperialistů, stal se bojem za právo, pravdu a svobodu národa našeho po 300letém utlačování a porobě národní, z něhož také vítězně vyšel."

Obyvatelstvo nezapomnělo na své padlé a z popudu velitele sboru Matěje Anderleho byla v roce 1922 uspořádána sbírka na stavbu pomníku padlým bojovníkům. Dne 15.října 1922 byl pomník slavnostně odhalen a odevzdán veřejnosti.

 

Mezi dvěma válkami

Po 1. světové válce nastává rozmach v práci sboru. Jsou pořádány oslavy a sjezdy. A to nejen u nás, ale i v jiných sborech, kam jsou zase vysílány deputace hasičů. Oblíbenou slavností je svěcení praporů a svěcení motorové stříkačky. V roce 1921 je k prvnímu svěcení motorové stříkačky pozván náš sbor do Zlaté Koruny. Novinkou ve sboru hasičů v Nové Vsi je i vytvoření samaritánského klubu, do něhož jsou určeni: Blažej Borovka, Jan Anderle, František Bauer a Jan Jakeš. Ženský samaritánský odbor tvoří Božena Bauerová. Do výboru sboru se postupem let dostávají Matěj Anderle, Jan Smetana, František Smetana, Jan Hüttner, Šimon Placek, František Jakeš, Jan Borovka, František Borovka, František Kačer, Jan Klimeš, Vavřinec Moučka. Tito členové pak vedli sbor po řadu let a různě se střídali ve funkcích. Velitelem byl po určitou dobu i Tomáš Pešek. Velmi aktivním byl František Kačer, který po dlouhou dobu dělal jednatele sboru, vedl všechny písemnosti a vnesl do zápisů systém a přehlednost.

V roce 1927 proběhly v Nové Vsi oslavy 40. výročí založení sboru. Těchto oslav se zúčastnili hasiči z Holubova, Krásetína, Chmelné, Vadkova, Zlaté Koruny, Mříčí, Brloha a Chlumu. Z Nové Vsi se slavnosti účastnilo 30 hasičů v krojích. Oslavy proběhly úspěšně - bylo však poukazováno na nevhodný objekt hasičského skladiště, proto bylo v roce 1930 rozhodnuto postavit skladiště nové.

V zápisech z těchto let najdeme i zmínky o založení pohřebního fondu. Při úmrtí některého člena sboru se dle možností pohřbu účastní co nejvíce členů a je mu zakoupen věnec. Byl ustaven i pohřební výbor. Předsedou pohřebního výboru byl kovář Jan Hüttner, jednatelem Vojtěch Bauer a pokladníkem Šimon Moučka.

Jak již bylo napsáno výše, hasiči byli jedinou dobře organizovanou složkou na vesnici. Vytvářeli nejenom hodnoty hmotné a ochraňovali majetek všech obyvatel, ale byli i nositeli lidové kultury na vesnici. V zimním období se zaměřovali na ochotnické divadlo a nacvičovali různé divadelní hry. Hry pak sehráli v hospodě u Zemanů pro veřejnost. Výtěžek z divadelních představení byl vždy použit pro potřeby sboru. Hasiči hráli veselohry, dramata, ale i hry s námětem z hasičského života. O této ochotnické činnosti se dozvídáme už v roce 1931. A není to zmínka jediná, neboť sbor hrál i za války a nějaký čas po válce, než se tato činnost stala náplní osvětové besedy.

Rozvoj techniky pro požární účely zaznamenal v období mezi válkami značný pokrok. V roce 1937 byla do Nové Vsi dodána firmou Smekal motorová stříkačka s plnou výbavou i nápisem "Hasičský sbor Nová Ves". Sehnat však peníze nebylo snadné - obecní zastupitelstvo v čele se starostou Josefem Zemanem zamítlo žádost sboru (chtělo, aby se stroj koupil až na něj budou peníze). Sbor se ale rozhodl, že stříkačka koupena bude - byla uspořádána sbírka mezi obyvatelstvem a od Šimona Moučky vypůjčeny peníze. Když se zástupce firmy seznámil s potížemi při zajišťování peněz na koupi stříkačky, slevil z kupní ceny. Slavnostní svěcení nové stříkačky proběhlo 28. srpna 1938 a kmotrou byla Marie Moučková z Nové Vsi. Velmi aktivním členem sboru, přirozenou autoritou a osobností, byl v této době např. Jan Hüttner z Nové Vsi a také návrh na zakoupení motorové stříkačky pocházel od něho.

U příležitosti oslav, které se konaly na počest 50. výročí založení sboru v Nové Vsi dne 29.června 1937 byli vyznamenáni tito členové: Cába Vavřinec za 50letou činnost zlatou medailí a diplomem, Moučka Šimon za 40letou činnost medailí a diplomem. Diplom dále obdrželi: Jakub Bauer, František Bauer, Matouš Bauer, Jan Anderle, Matěj Anderle, Josef Placek, Antonín Plánský, František Smetana a František Jakeš.

Poslední léta tohoto období jsou poznamenána politickým děním v sousedním Německu. Německá rozpínavost a nelítostný fašismus se stávají nejen viditelným, ale i hmatatelným nebezpečím pro náš stát. Zvláště pak rok 1938 a mobilizace v květnu jsou předzvěstí blížícího se nebezpečí pro celou Evropu.

 

Období 2. světové války

Po obsazení Československé republiky dochází k částečnému ustrnutí ve spolkovém životě. Bez povolení okresních úřadů není možno se shromažďovat a pořádat členské schůze. V tomto období čítá sbor 50 členů činných a 8 členů přispívajících. Oč bylo povoleno méně schůzí, o to více bylo nařízeno praktické přípravy a cvičení se stříkačkou. V letním období je nařízena v hasičském skladišti stálá služba ve dne i v noci. Časem se dostavuje do sboru kontrola německého úřadu. Je povinnost mít stále připravenou stříkačku a na vyzvání ji uvést do chodu. Sbor za války měl i služby zatemňovací. Všechny služby se odbývaly ve dvojicích.

Lidé měli z veřejné činnosti strach. Nechtěli se dostat do jednání s německými úřady. Přestože činnost byla velice malá, tak počátekm roku 1943 ustala úplně. Dne 29. ledna 1943 byli gestapem odvezeni dva občané Nové Vsi a členové sboru František Anderle a Václav Bauer. Žel, do svých domovů se již nikdy nevrátili. Oba byli popraveni v koncentračních táborech.

Kulturní činnost ve válečné době však neustala. Sbor dělal aspoň to, na co sehnal povolení. Tancovat se nesmělo, proto se pořádaly jenom kratší koncerty k poslechu a ochotníci sehráli několik divadelních her. Ke každé divadelní hře bylo vydáno zvláštní povolení nadřízených úřadů s uvedením všech možných povolovacích podmínek. Přestože období války zmrazilo spolkovou činnost a mezi lidmi byl smutek a útrapy, je v těch jednoduchých zápisech cítit vlastenectví, vzpouru i odhodlanost. Jak jinak bychom si mohli vysvětlit počínání jednatele Jana Hüttnera, který své zápisy v roce 1942 cejchuje na zakončení zápisu dovětkem   v l a s t i   z d a r    a pak se podepíše. Proč tolik usilují hasiči hrát za okupace české divadelní hry, když zajištění povolení na hru není nic snadného. V době, kdy neměcké armády ustupovaly, staví v Nové Vsi lidé u Suchých a nad Nováků zátarasy. Sice jednoduché, ale jsou překážkou pro ustupující armádu. V Nové Vsi se potom střílelo, pod školou u studánky byla zabita jedna z vystěhovalkyň, které bydlely ve škole. Mnozí z obyvatel Nové Vsi byli ze svých domovů vystěhováni a na jejich usedlosti dosazeni přistěhovalci z Tyrol. Ze vzpomínek pamětníků jmenujme aspoň několik usedlostí, kde tito přistěhovalci byli: u Šestáků, Kopáčů, Lundů, Krejčů, Plánských, Struháků, Váchů, Tancerů a další.

První velkou akcí po válce bylo "Pálení Hitlera", které se uskutečnilo i s muzikou na Vršku za Ševců. Pálen byl jeho obraz a hrála muzika složená ze všech dostupných muzikantů z Nové Vsi a okolí. Lidé chtějí oslavit znovu nabitou svobodu, zaplacenou draze životy našich osvoboditelů. Stále aktivní Jan Hüttner dává návrh, aby po dlouhé době války byla uspořádána letní slavnost Petra a Pavla. Návrh byl bouřlivě přijat a slavnost se odbývala u Zemanů. Na Petra a Pavla je v současné době pořádána v Nové Vsi tradiční pouť (pouťové atrakce a různý kulturní program pro návštěvníky včetně večerní pouťové zábavy s dechovkou).

 

Prvních 15 let po válce

Na mnohých místech okresu se ustavovaly nové hasičské sbory, jinde se jejich činnost jenom aktivizovala. Nová Ves na tom byla poměrně velice dobře, neboť měla ve sboru dobré a osvědčené funkcionáře. Byl ustaven výbor sboru: starosta sboru Jan Borovka, náměstek starosty Jan Hüttner, velitel sboru Jan Novák, náměstek velitele Jan Bauer, jednatel Václav Smetana, pokladník Jan Smetana, revizoři účtů Šimon Hüttner a František Jakeš, strojmistři Tomáš Jakeš a František Borovka. Práce ve sboru po ustavení nového výboru se stala i součástí práce celé vesnice. Na schůzích se hovoří o dvouletém plánu obnovy, který je znám pod názvem "dvouletka". A právě první rok dvouletky přináší s sebou i oslavy 60. výročí založení sboru. Oslav se konají již tradičně v době letních slavností na Petra a Palva dne 29.června 1947. Kromě zdejších hasičů se účastní i řada hostí a zástupců okolních sborů.

V dubnu 1949 umírá dlouholetý člen sboru a pilíř mnohatelé práce Jan Hüttner. Ve výboru je usneseno, že pohřbu se zúčastní všichni členové a tak doprovodí na poslední cestě jednoho z nich, který práci pro sbor věnoval většinu svého života.

Poválečná léta byla vystřídána léty kolektivizace naší vesnice. Usilovnou agitací a přesvědčováním se podařilo založit Jednotné zemědělské družstvo (JZD). Po nevalném začátku a rozpadu se v roce 1957 JZD rozjíždí znovu. Členové sboru v tomto období nemají lehkou práci. Ve dne pracují na polích, ve stájích a na stavbách JZD jako družstevníci, o sobotách a nedělích pracují na svých záhumenkách. Mezitím pomáhají při brigádách v obci, chodí na noční výmlaty a podle určitého pořadí v noci ve dvojicích na žňové hlídky. Mnoho z nich nacvičuje v hasičském družstvu na soutěže. Většina z nich si však vede svědomitě a práci ve sboru bere jako potřebnou a užitečnou pro celou veřejnost.  Při vší práci nezapomínají ale na zábavu. Pro Novou Ves jsou stále přitažlivé hasičské slavnosti i plesy, na kterých střídavě vyhrávají Bártové z Chvalovic, Mugraueři z Dubného nebo hudba kap. Jankovského.

Do tohoto období spadá také zmínka o prvním hasičském autu. Oni si ho místní hasiči moc vážili, neboť bylo jejich "válečnou" kořistí a také už proto, že se jich po motorické stránce tolik nazlobilo. Byla to vlastně německá sanitka značky Granit Pfenomen, která po Němcích zůstala na území obce jako nepojízdná. Hasiči ho přitáhli a uschovali do skladiště. Výborem bylo za nějakou dobu rozuhodnuto, aby se auto přihlásilo a požádalo se o jeho koupi. Nepojízdné auto muselo být odtahnuto do Českého Krumlova k odhadu. Nakonec odhadnutou sumu zaplatili dohromady hasiči a obec (původní odhad 25.000 Kčs, návrh hasičů na cenu 10.000 Kčs, odhad z Č. Krumlova 33.093 Kčs). K autu se musely sehnat i jiné formality a nakonec i celní dokumenty. K opravě se muselo potom odtáhnout do dílny paní Bohdalové v Českých Budějovicích.  Potom bylo jediným dopravním prostředkem pro celou Novou Ves. Linhart Jílek, který s ním jezdil, vozil např. nemocné děti k doktorovi, na očkování proti černému kašli, nemocné do nemocnice, ale také rozjařené hasiče k muzikám po širokém okolí. Postupem doby se auto stále opravovalo, dostalo novou barvu a počalo sloužit výhradně pro potřeby hasičského sboru. Hasiči s ním jezdili na soutěže, na sjezdy a společná cvičení. Nakonec bylo rozhodnuto, že tímto autem byli dopravováni na hřbitov zemřelí členové sboru. Auto nakonec dosloužilo u uhlířů ve Křemži. Potom měli hasiči krátce Ford a po něm tu byla Tatra 805.

Krátce po válce byla provedena i oprava pomníku padlých. O opravu se postaral sbor sám, neboť žádost o podporu od Pošumavské národní jednoty byla zamítnuta. Práce hasičů je koordinována a řízena usnesením OHJ v Českém Krumlově. Na schůze do Nové Vsi se často dostavuje zástupce OHJ Vlasák a také Fr. Vitek z Holubova. Aktivně začíná pracovat další omlazená skupina členů, mezi nimi Matěj Borský, Josef Houska, Jiří Suchý,  Václav Cába, Fr. Hüttner, Václav Postl, Karel Sýkora, Oldřich Sýkora a další. V roce 1951 dochází k reorganizaci hasičských sborů, o čemž jsou informování oběžníkem ZHJ a OHJ. Je změněn název a jsou nové stanovy. Nový název je Místní jednota Československého svazu hasičstva v Nové Vsi. V těchto letech se začínají provádět i požární prohlídky obytných domů. Od r. 1954 se začíná objevovat nový název naší organizace - Československý svaz požární ochrany (ČSPO) a členům se říká požárníci. Je proveden nábor nových členů, někteří z nově přijmutých členů v následujících letech vykonávali různé funkce ve sboru.

Při uzavírání tohoto patnáctiletého období po skončení války je nutno říci, že nejaktivnější byl sbor v letech 1954 - 1956. Nejenom, že bylo spousta schůzí a akcí. V té době začala systematická práce s požárním družstvem a měření sportovních sil na požárnických soutěžích v širokém okolí. Požární družstvo bylo doplňováno mladými a obratnými požárníky. V soutěžích se požárníci z Nové Vsi umisťovali na předních místech. V rozmezí tohoto období se také postupně vyměnila celá řada starších funkcionářů sboru, kteří sbor vedli před válkou a za války. Nejčastěji se ve funkcích  objevuje Václav Smetana, Jan Smetana, Václav Postl, František Jonát, František Borovka, Václav Bláhovec a Matěj Borský.

 

Po roce 1960

Práce sboru v Nové Vsi se po roce 1960 stává jednotvárnou a pro mnohé požárníky málo zajímavou. Požárnický elán z let 1954-1956 trochu opadl.  Práce zajišťovala jenom běžný chod sboru, preventivní prohlídky, zábavy a plesy a práci s požárním družstvem. Téměř každým rokem se ve výboru vymění řada funkcionářů, někteří nechtějí zastávat ty funkce, do kterých byli zvoleni. Zlepšení nastává v roce 1965 a celková aktivita se výrazně začala projevovat v roce 1967. Dalo by se říci, že je to střídání generace. Do čela sboru je postaven výbor ve složení: předseda Karel Vochozka, velitel Jan Bauer, jednatel Jan Hüttner, hospodář Jan Smetana, tech.ref. Václav Smetana, preventivní ref. Jan Bauer, organizační ref. Václav Postl, kulturní ref. Jan Anderle, výcvikový ref. František Hüttner a ref. pro mládež František Anderle ml. Bohumil Zikmund a Jiří Bauer byly zvoleni za revizory účtů. Výbor v tomto složení (s malými změnami) pracoval téměř 10 let. Protože sbor, jako složka Národní fronty v obci Nová Ves, měl nejvíce členů, měl největší zastoupení v orgánech Místního národního výboru (MNV) a také měl nejvíce poslanců. Jenom ve výboru požárního sboru bylo i několik funkcionářů MNV. Požárníci se brigádně podíleli také na budovaném vodovou, při jarním úklidu a při pomoci v zemědělství.

V roce 1968 byla upravována požární zbrojnice a byla vybetonována celá podlaha. Upravená zbrojnice dostala nové kovové regály a bylo možno řádně uložit skladovaný materiál. Místnost za zbrojnicí, která sloužila jako obecní váha, byla upravena na klubovní místnost.

 

V roce 1969 byla postavena sušárna na hadice. Tuto sušárnu nechali požárníci vyrobit u energetických závodů v Českých Budějovicích a uhradil ji Místní národní výbor ze svých finančních prostředků.

 

 

Každoročně požárníci opravili na potoce vodní nádrže pro případ požáru (celkem byly tři). Sbor dostal novou výkonnou stříkačku. Na práci sboru se podílelo pár obětavých funkcionářů z výboru, po roce 1971 k nim přibyli ještě Václav Hüttner, Václav Plánský, Jan Hüttner, František Jakeš st. Příjmy sboru nebyly veliké - bylo nutno získávat peníze za sběr starého železa, za brigády i ze zábav a plesů. V roce 1972 si chtěli požárníci pořídit nové vycházkové uniformy. Přivydělali si na ně u melioračního družstva za vyčištění a sesvahování potoka od Nové Vsi ke katastru obce Chmelná. V polovině 80.let dochází ke sloučení národního výboru Nová Ves a Brloh. Na práci místní jednoty ČSPO se tím nic nemění. Do práce se zapojují další členové: Jan Zikmund, Jan Borovka, František Bauer, Josef Klimeš ml., Boh. Zikmund ml., Václav Stolař ml. V roce 1976 žádá o uvolnění z funkce předseda sboru Karel Vochozka v důsledku stavby rodinného domku - do funkce předsedy je pak zvolen dosavadní velitel Jan Bauer. Na místo velitele byl zvolen Václav Hüttner. Práce požárního družstva zaznamenala v těchto letech vzestupnou tendenci. Na soutěžích obsazují přední místa, pro ostatní sbory jsou obávaným soupeřem. Svědčí o tom řada cen a diplomů, které sbor vlastní.

V 90. letech se díky veliteli Václavu Hüttnerovi zvedla aktivita požárních soutěžních družstev na takovou výši, že bylo dosahováno vynikajících soutěžních výsledků v okrsku, v okrese a jiných místech republiky, kam bylo naše soutěžní družstvo pozváno. Ať už to byly Mariánské Lázně, Lovosice apod. Podařilo se sestavit 5 požárních družstev včetně družstva žen, které bylo ustaveno v roce 1985. Naše organizace má ustanoveno i družstvo dorostu, což má málokterá ZO SPO na okrese. Klidně lze říci, že práce se daří a že by taková měla zůstat ještě mnoho let. Sbor žije nadcházejícími oslavami 100. výročí založení. Tyto oslavy by měly proběhnout 28.června 1987. V roce 1987 měl Svaz požární ochrany v Nové Vsi 91 členů (obyvatelé Nové Vsi a Českých Chalup). Nejstarším členem sboru je Václav Smetana, který byl během svého aktivního hasičského života strojmistrem, jednatelem a po více let předsedou. Mezi pamětníky a obětavé funkcionáře patří i František Borovka, který po mnoho let vykonával funkci jednatele sboru. Dalšími, kdo prošli aktivně kusem historie našeho sboru a svojí prací se zapsali na stránkách kroniky, byli i Linhart Jílek, Jan Smetana, Bohumil Zikmund a Jan Bauer. Nelze vyjmenovat všechny jednotlivce, kteří funkci vykonávali třeba jen jeden nebo dva roky - ti jsou uvedeni v kronice sboru. V této době jsou mezi členy sboru také funkcionáři vyšších orgánů: Jan Bauer je okrskovým velitelem, v místním výboru SPO nás zastupuje Karel Vochozka a Jan Hüttner, v okresním výboru sbor zastupuje Karel Vochozka. V řadách našich členů jsou poslanci NV a členové i ostatních složek NF. V roce 1987 je složení výboru ZO SPO v Nové Vsi následující: předseda sboru František Bauer, místopředseda Karel Vochozka, velitel Václav Hüttner, jednatel Eva Stolařová, hospodář Jan Borovka, ref. politicko-výchovné práce František Anderle, ref. prevence Václav Stolař, organizační ref. Jiří Bauer, materiálně tech.ref. Jan Hüttner, ref. mládeže Josef Poula, ref. žen Marie Hüttnerová, revizoři Boh. Zikmund a Vladislav Anderle, revizorka Miroslava Smetanová.

 

zpět na Hasiči

Menu

http://www.podnovoveskyrybnik.unas.cz/index.html/

www.kraj-jihocesky.cz

www.portal.gov.cz

22. 8. Bohuslav

Zítra: Sandra

 

Návštěvnost stránek

087367
spod11[2].png